WWW.SLANSKO.CZ

Rozhovor s bronzovou medailistkou z Mistrovství ČR v karate Andreou Hovorkovou

Andrea ze Slaného šokovala bronzem na mistrovství republiky. Den před mistrovstvím České republiky v karate dovršila čtrnáct let, a když se objevila na své první „republice“ byla „služebně nejmladší“ adeptkou na cenné kovy. Mezi nominovanými a veskrze zkušenými dorostenkami měla spíše získávat zkušenosti. Své obrovské úsilí a dřinu v tréninku ale přetavila ve stupně vítězů. Andrea Hovorková, žákyně osmé třídy 2. ZŠ ve Slaném, překvapila v prosinci 2008 v Hodoníně nejen ostřílené soupeřky ze všech koutů republiky, ale všechny odborníky i svého trenéra a za svůj výkon v sestavě kata získala bronzovou medaili. Jaké byly začátky a jaké jsou cíle úspěšné mladé slánské karatistky, o tom jsme mluvili jak s Andreou, tak s klubovým trenérem Lukášem Maule.

Andreo, můžeš se krátce našim čtenářům představit?
Je mi čtrnáct let, karate se věnuji asi pět roků, v poslední době mne baví také tancování ve stylu hip hop. Mezi záliby patří také gymnastika, kterou ale cvičím spíše doplňkově těsně před závody kvůli pohybové průpravě.

Kdo tě ke karate vlastně dostal?
Myslím, že brácha Jakub. Viděl tenkrát nějaký plakát o našem klubu Keiko-Ryu Shotokan, a když to řekl tátovi, ten řekl, abych taky chodila. Zpočátku se mi to moc nelíbilo, tréninky jsou hodně tvrdé, ale přesto se mi to nakonec zalíbilo. Vždycky jsem se snažila předvést cviky tak, jak chtěl trenér a v posledních dvou letech jsem se, myslím, hodně zlepšila.

Nemáš kvůli svému sportu problémy ve škole a co bys chtěla dál studovat?
Ve škole všechno v pohodě stíhám, učím se dobře. Karate mi dalo hodně i v chování, v soustředění se na učení. Umím si více vážit věci, dokáži mít klidnou mysl. Hodně mne baví také pozorovat chování lidí a chtěla bych po základce jít na gymnázium a pak buď na psychologii nebo na medicínu.

Když se vrátím k tvému sportu, je třetí místo na mistrovství republiky tvůj největší úspěch? Jak bys chtěla v tomto sportu pokračovat a čeho bys chtěla dál dosáhnout?
Ano, mám docela dost medailí z jiných soutěží, ale tohle je určitě nejlepší, čeho jsem zatím dosáhla. Nyní se připravujeme na asi nejprestižnější turnaj v karate do německé Koblenze. Chtěla bych také postoupit výš v žebříčku dorostenek a přiblížit se výkonem těm soupeřkám, které mne na mistrovství republiky porazily. Chtěla bych být jednou také první.

Dodržuješ před závody nějaký rituál nebo máš nějakého maskota?
Maskota nemám, den před závody mi pomáhá trénink, v den závodu se jdu projít a provětrat hlavu. Těsně před závodem mi pomáhá jedna hudební kapela, jejíž písničku si poslouchám přes svou „empétrojku“.

Co bys řekla o karate?
Asi jediné. Jestli má někdo zájem dělat nějaký dobrý sport, kterému je možné se věnovat naplno, je právě karate nejvhodnější.

Andrea Hovorková se může ve svých 14 letech pyšnit hned při svém prvním startu na mistrovství republiky nesporným úspěchem ve formě bronzové příčky. V karate je v naší republice obrovská konkurence a to zvláště ve starších kategoriích počínajících právě dorosteneckou.

Jak vidí svou svěřenkyni trenér klubu Keiko-Ryu Shotokan Lukáš Maule? „Andrea je vydřený talent. Když vzpomenu na její začátky, nebyl jsem si jist, jak to dopadne. Ona je ale velký bojovník, když si dá nějaký cíl, tak za ním usilovně jde. To jsme poznali poprvé před dvěma lety. To ještě měla žlutý pásek a poprvé vyhrála závody. Tenkrát jsme si říkali, že to je asi náhoda, ale ona postupně de facto z každého závodu přivezla medaili. A to ročně máme cca 20 závodů,“ vzpomíná Lukáš Maule a připomíná, jak těžké je uspět právě na republikovém mistrovství. „Talentů je v republice hodně, dorostenecké kategorie jsou hodně našlapané a na mistrovství postoupí jen osm nejlepších. Ona nás skutečně svým třetím místem velice překvapila,“ dodává Maule. Právě účast na dubnovém prestižním turnaji v Koblenzi - Krokoyama Cup - je právě díky úspěšné dorostence v historii klubu první. „Reprezentuje nás jen ona a spíše jedeme sbírat zkušenosti. Dle mého názoru má Andrea Hovorková velkou budoucnost, když u karate vydrží, a účast na takovém turnaji, který se vlastně dá přirovnat k mistrovství Evropy, je pro ni velmi potřebná,“ říká její trenér.

Andrea Hovorková přesto, nebo možná právě proto, že není podle trenéra přirozený talent a musela si své úspěchy vždy hlavně vydřít, má velkou naději na další úspěchy. „Lidé, kteří na sobě makají, si pak svých úspěchů a toho, čeho dosáhnou, také více váží,“ říká trenér Maule, když končíme rozhovor o slánské karatistce, která se stává v klubu Keiko-Ryu Shotokan Slaný ikonou a chce být v budoucnu také nejlepší v republice.

Těsně před uzávěrkou tohoto vydání Slánských listů se Andrea Hovorková zúčastnila jednoho z nominačních turnajů. OBI Open v Praze (obi znamená japonsky pásek) se zúčastnilo 370 závodníků z 55 klubů celé České republiky. Andrea ve své kategorii dorostenek 14 -15 let po tuhém boji podlehla až ve finále účastnici Mistrovství Evropy Kopečné a to jen těsně 1:2. Obsadila tak druhé místo, které jí přineslo cenné body pro její nominaci na letošní mistrovství republiky, kde přejeme ještě větší úspěch než tomu bylo v roce 2008.

Rozhovor provedl Sláva Pilík - Slánské Listy
Tento rozhovor najdete také ve Slásnkých listech!