Pěvecký sbor Světlušky
Dá se říci, že náhodně.
V roce 2005 jsme jako škola( 3.ZŠ Slaný) navázali vzájemné partnerství se základní školou z německého města Pegnitz. Součástí prohlídky školy se stalo i vystoupení, tehdy ještě bezejmenného souboru, který vznikl takříkajíc „na koleni“ z bývalých žáčků pěveckého sboru 1.stupně, jenž vedla p.uč. N. Drudíková , a narychlo sehnaných dobrých zpěváků stupně druhého. Protože se tehdy písničky líbily a poprvé jsme tehdy zpívali i cizojazyčně- německy a anglicky, rozhodly jsme se jako milovnice sborového zpěvu pokračovat spoluprací dál.
Od té doby jsme všichni urazili velký kus cesty. Byly jsme zmíněný rok poprvé pozvány, abychom se sborem , spolu s dalšími, slavnostně rozsvítily vánoční strom i přilehlé ulice v tradičních Slavnostech světla. A možná díky této, tehdy první velké a významné, akci se zrodil i samotný název sboru-Světlušky.
Za pět let trvání jsme měly tu čest opakovaně zpívat při Slavnostech světla, byly jsme pozvány na významné akce –Večer evropského setkání, Slavnostní zasedání zastupitelstva při příležitosti Dne vzniku samostatného Československa v městském divadle, Husitské slavnosti, návštěva prezidentů Visegrádské „4“, Den Kladenského deníku aj.
Několikrát ročně, a stalo se již tradicí, navštěvujeme se svými vystoupeními Penzion Na Sadech,abychom alespoň malou chvilkou zpříjemnili život místním spoluobčanům.
I každoroční vánoční nebo velikonoční koncerty v městské kapli se staly pro nás tradicí, stejně tak mnoho akcí v rámci školy –projektové dny, významná výročí školy,Olympiáda dětí a mládeže( tento školní rok opět-pozn.aut.) aj.
Jedná se však o dřinu a odříkání,ostatně jako u kohokoliv, jehož práce baví a chce, aby to nakonec“dopadlo“ .
Ale vyplatí se.
V letošním roce nás čeká zmíněná „Kaple“-14.12. od 17.hod., dále Projektový den “O Vánocích nikdo nesmí být sám“-16.12. a stejnojmenný program v Domově důchodců na Hlaváčkově náměstí o den později.
Mé poděkování patří především dětem, bez nichž by práce vyplynula do ztracena a musí leckdy tvrdě a za ještě tvrdších podmínek trénovat, jejich rodičům, protože musí své prvňáčky vozit do školy i „od sedmi“,všem, kteří nám drží palce, a snad se výše zmínění neurazí,hlavně mé vynikající kolegyni za její trpělivost, nadšení, chronicky dobrou náladu a to, že jsme spolu do toho šly a ona to se mnou ještě“nezabalila“.
Andrea Hrabánková
Diskuze
Vloženo: 01.12.2009
